ASTROPSYCHOLOGIE
  • BLOG
  • KONZULTACE
  • ONLINE KURZY
  • WORKSHOP
  • REFERENCE
  • OTÁZKY
  • KLÁRA

Adaptace, informace, lokálky a perličky na dně obyčejného života

29/5/2020

 
Picture
Fotografie pearl od  Azalea Long licencována pod CC BY 2.0     
A znovu ta záležitost s lunárními uzly: které jsou pravé a které střední, jaký je mezi nimi rozdíl a kdy se kdo kam přesouvá. Pokud je to důležité pro vás, mrkněte sem, už jsme se o tom kdysi bavili. Já to asi teď řešit nehodlám, protože ve srovnání s tím, jak dlouhé období nás s novou polaritou osy lunárních uzlů čeká (začínáme teď a jedeme do ledna 2022), je den sem, den tam zanedbatelnou položkou.
Období s uzly rozpaženými mezi znameními Kozoroha a Raka končí a jeho poselství bylo v běhu nečekaných událostí daleko silnější, než jsme si na začátku vůbec uměli představit. Podobně budu dnes fabulovat na téma, co nám přinese čas s uzly směřujícími ze Střelce do Blíženců. Zkusme to vymyslet, a budu ráda za jakékoliv vaše postřehy a úvahy, ale je celkem jasné, že kdykoliv se pokusíme vygenerovat libovolný počet scénářů na zadané téma, osud se zasměje a utře nás scénářem x+1, přičemž +1 je dávka takového kalibru, že nám čelist vypadne z pantů.
 
Každopádně trochu doufám, že díky skutečnosti, že se i s osou uzlů přesouváme z dvojice znamení kardinálních do dvojice přizpůsobivé, nečekají nás žádné další záseky typu „startujeme aktualizovanou verzi světa 2.0, připoutejte se a nekuřte“, spíš se prostě budeme učit žít v nové realitě. Klíčovým slovem je adaptace.
 
Tak jo. Bude to o návratu domů. Tentokrát nikoliv ve smyslu odvrácení se od kariéry, úspěchu a slávy vnějšího světa a stažení se k rodinnému krbu. Spíš o návratu tam, kam jsme jaksi místně příslušní. Fyzicky, mentálně, intelektově, citově i duchovně. Moje babička tomu říkala „kam se kdo zrodí, tam se i hodí“. Téma globalizace a jejích důsledků. A evidentní nutnosti vrátit se zpět do výchozího bodu a nejbližšího okolí. Okolí, které jsme dostali na starost, ale péči o něj nezvládáme a zanedbáváme, protože upínáme svou pozornost kamsi daleko za obzor k problémům, jež jsou jistě kriticky důležité, ale nám nepřísluší. Pálí nás a trápí, ale v podstatě o nich víme prd, informace jsou zprostředkované, nemáme přímou zkušenost. Rádi bychom pomohli s jejich řešením, ale nedosáhneme na ně. Chceme zachránit svět, ale přehlížíme vysychání studánky v lese za chalupou. Řešíme deštný prales a za humny se roztahuje další řepkové pole. Čistíme oceány, ale je pod naši úroveň zajít do lesa a vysbírat bordel z pangejta. Anebo není. Jen se to zdá jaksi nepodstatné. Chápete přece, v tom měřítku? Oceán versus skládka za vesnicí? Jenže tohle je ono. Když si každý uklidí svou hromádku svinstva, nebude potřeba zachraňovat planetu. Zachrání se sama.
 
A stejný princip budeme aplikovat ve všech oblastech lidské existence. Namísto nájezdů při výprodejích v řetězci s módním oblečením zajdeme do butiku a podpoříme autorskou tvorbu. Anebo přešijeme šaty po babičce. Namísto online objednané dovážky potravin z velkoskladu nadnárodní velkovýkrmny si zajdeme na farmářský trh, chleba koupíme u pekaře a domácí klobásky u řezníka. Namísto četby sociologických studií o životě seniorů v době krize se zeptáme devadesátileté sousedky, jak se jí daří a jestli nepotřebuje pomoct s venčením pejska. Namísto konspiračních teorií spekulujících o tom, kdo stojí v pozadí světové pandemie, se pobavíme o tom, jak si uspořádáme život v naší komunitě, aby pro nás tahle doba byla k žití i teď a tady. Namísto každodenního mentálního klystýru, jimž si necháme proplachovat mozek při sledování TV zpravodajství, si zajdeme na zasedání obecního zastupitelstva a zasadíme se o zbudování záchodků v parku na náměstí. A tak furt pryč, dalo by se toho vyjmenovat spousty …
 
A samozřejmě, jde o trend, nikoli o absolutní řešení. Stejně jako jsme v době právě uplynulé v přímém prožitku znovu pocítili význam rodinné soudržnosti a ujasnili si, že pole působnosti systému má své meze a musí mít i přesně stanovené hranice, nepřestali jsme chodit do práce, nepřestali jsme platit daně (nebo ne plošně) a stát ještě pořád existuje. V očích některých z nás jeho reputace klesla k nule, jiní naopak nabyli dojmu, že právě strukturovaná externí autorita je garantem stability a jistoty. Ale to už je spíš téma pro Pluta, ještě stále v Kozorohu, před námi poslední tři roky a posledních 5 stupňů … a známe ty poslední stupně. Stejně tak s osou uzlů směřující ze Střelce do Blíženců nenastane kolaps civilizace na globální úrovni a nepřestanou lítat letadla, ale budeme bezpochyby pozorovat uvědomělý příklon k lokálním hodnotám.  Tedy, pokud ho budeme chtít vidět …
 
Co ještě mezi Střelcem a Blíženci?
 
Dost možná je na čase opustit dogmatická přesvědčení, otevřít srdce a duši, dívat se a naslouchat, znovu se naučit zvídavosti a přijímat všechny informace, které kmitají kolem nás a mají potenciál modifikovat naše hodnoty, náš světonázor, naši víru. Ne podlomit ji v kolenou, ale posunout v čase s respektem k vývoji světa kolem nás. Změnit náš úhel pohledu, dát mu novou perspektivu.
 
Dost možná je na čase přestat z pozice vyššího intelektu, vzdělání či morálních kvalit pohrdavě shlížet na ty, kdo prostě a jednoduše komunikují své osobní postřehy, potřeby a řeší obyčejná témata životní každodennosti, jako kdo zavede děti do školky a co bude k večeři, protože jejich svět je ve finále mnohem pestřejší a pohodovější než odtažitá intelektuální nadřazenost.
 
Dost možná je na čase vzdát se umanuté potřeby hledat a najít absolutní pravdu, kdybych se měl rozhádat s celým světem, a připustit, že nic takového jako jediná objektivní a univerzální pravda neexistuje, existuje však nekonečný počet subjektivních pocitů, pohledů a názorů, o nic méně důležitých a hodnotných.
 
Dost možná je na čase přestat se snažit dostat tak vysoko, abychom do svého zorného pole pobrali celý svět, místo toho můžeme přistát dole na zemi a ponořit se do mozaiky úžasně zajímavých, barevných jednotlivostí a detailů adorovaného kontextuálního chápání reality.

A dost možná je vhodná doba na to zajet si do Českého ráje anebo do Beskyd a nebrečet, že letos to tradiční Řecko nedáme a na Bali už se taky nepodívám, protože u nás je taky hezky. A fakt to není podpora vládní propagandy!
 
Dost možná je na čase přestat se tvářit, že jsem sežrala všechnu moudrost světa a teď vám ji tady sepíšu. Asi už je čas přestat přednášet a normálně si pokecat. Vykašlat se na složitá souvětí a cizí slova a zůstat u těch krátkých a srozumitelných:
 
Dveře se otevřely a vyhlédla Sova: „Dobrý den, Pú," řekla. „Co se děje?"
„Něco strašně smutného," řekl Pú, „můj přítel Ijáček ztratil ocas. Je z toho celý nanicovatý. Mohla bys mi tedy laskavě říci, jak bych mu ho našel?"
„V takových případech je obvyklá normální procedura -"
„Co to je, hrom do ní, prosa fůra?" řekl Pú. „Víš, já jsem přihlouplý Medvěd, a dlouhá slova jsou na mne moc."
„Myslím to, co se má udělat."
„Tak je to v pořádku," řekl Pú mírně.
 
Je na čase zeptat se vás všech, jak to vidíte vy. Protože odteďka jsme tak trochu všichni Blíženci, skoro na dva roky. A tak teda co, jak to vidíte? Napište, podělte se, splkneme! Jsem zvědavá! 😊


Osobní konzultace   -   Online kurzy   -   Workshop naživo   -   Newsletter do schránky   -   Facebook diskuse


Comments are closed.
    Chci DOSTÁVAT TEXTY E-MAILEM
    CHCI SE ASTROLOGII NAUČIT

    Archiv textů

    March 2023
    February 2023
    January 2023
    December 2022
    November 2022
    October 2022
    September 2022
    August 2022
    July 2022
    June 2022
    May 2022
    April 2022
    March 2022
    February 2022
    January 2022
    December 2021
    November 2021
    October 2021
    September 2021
    August 2021
    July 2021
    June 2021
    May 2021
    April 2021
    March 2021
    February 2021
    January 2021
    December 2020
    November 2020
    October 2020
    September 2020
    August 2020
    July 2020
    June 2020
    May 2020
    April 2020
    March 2020
    February 2020
    January 2020
    December 2019
    November 2019
    October 2019
    September 2019
    August 2019
    July 2019
    June 2019
    May 2019
    April 2019
    March 2019
    February 2019
    January 2019
    December 2018
    November 2018
    October 2018
    September 2018
    August 2018
    July 2018
    June 2018
    May 2018
    April 2018
    March 2018
    February 2018
    January 2018
    December 2017
    November 2017
    October 2017
    September 2017
    August 2017
    July 2017
    June 2017
    May 2017
    April 2017
    March 2017
    February 2017
    January 2017
    December 2016
    November 2016
    October 2016
    September 2016
    August 2016
    July 2016
    June 2016
    May 2016
    April 2016
    March 2016
    February 2016
    January 2016
    December 2015
    November 2015
    October 2015
    September 2015
    August 2015
    July 2015
    February 2015
    February 2014
    November 2013
    April 2013
    March 2013
    February 2013
    March 2012
    May 2011
    April 2011

“Dokud se nebojíš, tak ti nikdo jinej nemůže řídit život. Peklo znamená bát se všeho možnýho. Nebe znamená odmítnout strach."  ​Tom Robbins
  • BLOG
  • KONZULTACE
  • ONLINE KURZY
  • WORKSHOP
  • REFERENCE
  • OTÁZKY
  • KLÁRA