 Úplněk na ose Blíženci – Střelec máme za sebou. Co přinesl? V ideálním případě nám otevřel oči a představil pohled na situaci, kterou dobře známe, ale pořád na ni koukáme ze svého úhlu pohledu. Slunce, reprezentant vědomého nahlížení stavu, má v Blížencích všechny informace na dosah ruky, ale neustále je přehrabuje dokola, cyklí se a vyššího poznání se nedobírá. Úplňková Luna nepřináší žádné nové poznatky, pouze (?!) nám odrazem slunečního světla zprostředkuje pohled z druhé strany. Nebývá to vždycky to, co bychom si přáli vidět – znáte tu paralýzu, když si v obchodě zkoušíte šaty v kabince plné šikmo nastavených zrcadel, ne? „Už nastavovali zrcadlo? Já přijdu, až nastaví zrcadlo!“
No jo. Tak ale teď aspoň víme, jak vypadáme zezadu, z boku a jak nás vidí ostatní. A ne, není to o přizpůsobení se požadavkům okolí. Tahle situace spíš připomíná operaci šedého zákalu. Dost možná nevyžádané odstranění pečlivě udržované slepoty. A protože jde o Lunu ve Střelci, můžeme doufat v syntézu nahrnutých faktů, v poznání směřující od inteligence k moudrosti, od znalosti k porozumění, od hromady dílčích informací k obrazu světa v celkovém kontextu, díky němuž se snad dobereme i nějakého vývojového řešení. Tak. A co nového na ose Rak – Kozoroh? I tady se dějí věci. Merkur krutě dotahuje na Mars v Raku, přesná konjunkce zítra odpoledne, ale je to opravdu tělo na tělo a běží to už dnes. Pěkně v tempu, svižně a rychle, kmitáme nohama, co to jen dá! Oba společně nabíhají do opozice k Plutu v Kozorohu. Merkur a Mars, myšlení a akce. Mars šlape na plyn a dodává šťávu Merkuru, aby domyslel, co už dlouho převaluje v hlavě, ale z nějakého důvodu ne a ne se vyslovit – je vhodná chvíle! Merkur rýpe do Marsu a povzbuzuje ho, aby konečně zvedl zadek, postoupil od planých úvah k činům a dozrávající (možná už přezrálou) myšlenku realizoval. Bez prodlev, bez zaváhání, hned teď, protože už je prostě nejvyšší čas! Pocit naléhavosti a odtikávání posledních sekund před finálním kolem samozřejmě zprostředkovává Pluto v Kozorohu. Jeho vliv v nás vyvolává pocit, že jsme na kraji toho, kam až se dá zajít. Že nám situace přerůstá přes hlavu. Že víc už nemůžeme. Že už není kam ustoupit. Že v daných podmínkách už žádné řešení neexistuje. Zkrátka, že potřebujeme radikální zásah, který ukončí současnou agónii a otevře novou cestu. A už žádné pokusy, tohle bude definitivní a nevratné. Zní to fatalisticky? Je to nutné. Skalpel, prosím! Dobrá zpráva v téhle předoperační přípravě? Mám dvě! Jednu jen pro dnešek, protože Luna dosud ve Střelci, odlehčuje situaci svým nadhledem a vírou v to, že vždycky to nějak dopadne, tak proč si strkat nohu za krk. S přechodem Luny do Kozoroha (dnes v podvečer) sice trochu přituhne, ale Luna se zase naváže trigonem k Uranu v Býku a nabudeme pocitu, že změnu je za rohem a vlastně snadno dostupná, tak čeho se bát a jdeme na to! No a pak už jen čekáme na středu, kdy Luna v podobě poslední kapky řetězově odpaluje jednu nálož v Kozorohu za druhou. Tou druhou zprávou je trvalé ujištění, že osud ví, co dělá, a pokud máme v tuto chvíli pocit, že se nám svět hroutí pod nohama a chce po nás něco nemyslitelného, jde jen o agónii našeho ega. Toho, co by rádo řídilo otáčení zeměkoule a klikou od vesmíru pohánělo události podle svých patologických představ. Astrologicky nahlíženo, Neptun stále drží oba konce osy lunárních uzlů a vede nás dál. Je to však vedení vyššího vědomí, transcendentální, intuitivní, nepodléhající kontrole na logice si zakládajícího rozumu. Přesto není čeho se bát a stačí se nechat vést. Comments are closed.
|