... výdech, zklidnění, stabilizace

Po včerejší sérii podmořských výbuchů očekáváme uklidnění. Bylo to bouřlivé, horečnaté, emočně vypjaté, ale můžeme odlepit oči ze seismografu, varování před následnou tsunami úřady nevydaly. Jestli chcete vědět, jak to, že jednou ano a jindy ne, zeptejme se geologů mezi námi – já jsem podstatu tohoto jevu ani s Googlem zjistit nedokázala.

Astrologicky se nabízí vysvětlení díky těmto zklidňujícím faktorům:
 
Slunce konečně dostihlo Neptun v Rybách a plně se ponořilo do jeho tišivé, laskavé, opiátem napuštěné náruče. Je to vlastně nádherné spočinutí a rozplynutí. Jako ten okamžik, kdy v horečkách překonáme fázi akutního boje a zcela vysíleni pak odhodíme zbraně a propadneme do slastné náruče hypnotických stavů. Z hlediska ega dosud řídícího boj je to prohra, z hlediska duše naprosté uvolnění a mír. I anestezie vzbuzuje strach pouze předem, dokud o ní za plného vědomí uvažujeme a mozek šílí, dokud se silou vůle bráníme vzdát se domnělé kontroly, dokud setrváváme ve strachu z toho, co bude, až nebude "já" ... ale v momentě kapitulace už převládne jen slastný pocit vysvobození, naprostého odevzdání ... Tolik pro dnešní den. K této konejšivé energii se zítra připojí i Merkur v Rybách a znovu nám umožní prožít onu filosofickou kategorii nazvanou nic.
 
Luna, která ve vypjatých situacích působí jako poslední kapka, jako katalyzátor, a která i včera spustila řetězec vířivých turbulencí nad sestavou Uran + Mars v Beranu versus Pluto v Kozorohu, dnes nad ránem přejde do přežvýkavého Býka, jehož ambicí není bitva, ale šťavnatá zelená pastvina, sluníčko nad obzorem, jasné nebe se šlehačkově nadýchanými obláčky, lehký větřík a bzučení včel ... jasně, na tohle všechno si budeme v reálu muset ještě chvíli počkat, prozatím zůstaneme u metafory pastýřské idyly. Luna v Býku přesune náš fokus z hlubin na povrch, ze vzduchu na zem, z abstraktních úvah do praktické roviny: Co potřebujeme ke štěstí? Horký kafe, teplé ponožky, láskyplné objetí, křeslo pod lampou a knížku, co jí ještě voní listy tiskařskou barvou ... anebo tak něco (dortíček jsem v této sekvenci vynechala záměrně, kdo chcete, doplňte si ho).
 
V neposlední řadě je důležité připomenout, že všechny události posledních řekněme deseti dní se odehrávají nejen v Rybách, ale také nad jižním lunárním uzlem. Tím je zdůrazněna čistící, ukončovací a propouštějící úloha tohoto období. Mnohé se vynořilo z hlubin na světlo, bylo spatřeno, pochopeno, konečně zaklaplo, uzavřelo a už není třeba se vracet. Nebýt včerejšího rozstřelu, možná bychom si – jak je v Rybách dobrým zvykem – znovu jen vzpomněli, a povzdechli si: „ach ano, já vím, že to nikam nevede, snažím se to už nechat být ... když ale ... “ ... však víte, znáte Ryby. A protože tady končí sranda a prostor je potřeba vyčistit, Rybám a narkomanům v odvykačce nelze věřit, že svůj  přerod zvládnou čistě silou vůle, bylo potřeba situaci ohlídat. Nastřelit. Zdramatizovat. Ritualizovat. Hodit tu Moranu do řeky, abychom tu s ní nekroužili ještě v dubnu ...
 
Takže teď, když jsme prošli minovým polem, si dáme pauzu, a pak nastává fáze plánování a výstavby. Planety v Beranu se jedna po druhé řadí a čekají na konstruktivní konzultaci se Saturnem ve Střelci. O tom třeba zítra ...