Předpokládám, že znáte písničku Ivana Mládka "Láďa jede lodí". Má pozoruhodný refrén, na kterém bych ráda znázornila, jak to zhruba s tím vrstvením planetárních energií a dějů, jež přinášejí, funguje. Pro tento účel si půjčíme frázi "dole v podpalubí topič přikládá, na lodi je skvělá nálada". Dokážete si představit průřez lodí? Dole v kotelně upocený, špinavý a ztrhaný chlap hází lopatou uhlí do ohně. V rámci tolerované básnické redukce autor v písni přeskočil těch pár pater, kde úklidová četa vytírá po hostech záchodky, pokojská převlíká postele a doplňuje ručníky, kuchař chystá tříchodové menu k večeři, kapitán na můstku studuje navigaci, plavčíci chrápou utahaní po službě, racek na zábradlí se krmí zbytkem rohlíku – a na horní palubě v plném proudu luxusní večírek, šampaňské, kapela, smokingy a nádherné róby s odhalenými rameny, ...
Tohle není pokus o vykreslení dnešní energie. Záměrně nepoužívám slovo předpověď, a pokud můžu poprosit, nepoužívejte ho ani vy. Tohle je můj emoční výlev, upuštění páry při příležitosti třídění věcí do šuflíků, mravokárné kázání a poučování z pozice moudré sovy, co dokonce uměla napsat své vlastní jméno SAOV. Po dlouhé době jsem si odskočila do rubriky KISS (Keep it simple, silly!) a ráda bych napsala několik kratičkých vysvětlení toho, nač se často ptáte a u čeho mám pocit, že to stále není zřejmé.
|