Photo by REGINE THOLEN on Unsplash To zní tak blbě, až skoro uvažuju, že smažu nejen nadpis, ale celé téma. Jenže, ta myšlenka se mi vnucuje už několik dní a líp to říct nedokážu. A možná to v kontextu nakonec vyzní jinak ... Téma pomoci druhým je mi velice blízké. Pomáhám ráda. Baví mě to, naplňuje, inspiruje a tralala ... Když druhým pomáháte, jste samozřejmě oblíbení, lidi vás vyhledávají, říkají vám, jak jste silní a úžasní a veskrze skvělí. Vám se to líbí, jim se to líbí. A pak najednou zjistíte, že už nemůžete. Veřejný hlas říká: "Ale přece se na ně teď nemůžu vykašlat, oni mě potřebují!" Vnitřní poněkud zbaběle šeptá: "Co kdyby mě pak přestali obdivovat?" Všichni jsou už na status quo zvyklí: jedni závislí na pomoci, druzí na projevovaném uznání.
|