 | Dvě věty. "Musíme si promluvit!" Anebo. "Pojď si popovídat!" Cítíte ten rozdíl, že? Dnes ráno jsem se probudila do plného slunečního svitu: jako by došlo ke kvantovému skoku, z deštivého a větrného jara doprostřed léta. A i když jsem si ověřila v kalendáři, že léto ještě není, ke kvantovému skoku skutečně došlo. |
Dvě planety s rychlým pohybem, a tedy snadno pozorovatelným vlivem na každodenní životní procesy, přestoupily do nových znamení. Včera jsme usínali s kvadrátem Marse na posledním stupni Štíra vůči Merkuru na posledním stupni Vodnáře. Probudili jsme se s Marsem ve Střelci a Merkurem v Rybách. Kvadrát trvá.
Poslední stupně bývají ošidné: jako by se v nich nakumulovala všechna zbylá energie daného znamení a ještě na poslední chvíli to chtěla dorazit. Urvat, co se dá, co jsme nestihli. Zatímco Štír tančí své krouživé tanečky, třese chvostem, odvádí pozornost a číhá na příhodný okamžik k nečekanému útoku, Vodnář nastupuje do boje otevřeně, frontálně, s dynamitem v ruce a chladným, pohrdavým úsměvem na tváři. Ale oba dva vlastně chtějí říct jediné: "Tak dobře, musím odejít, ale než půjdu, ještě vám ukážu, jakej jsem frajer!"
Štír i Vodnář jsou znamení pevná. Jejich poslední výkřik před odchodem ze scény bude sice odlišný provedením, ale vlastně podobný obsahem sdělení. Sdělení. Totiž! Kvadrát Merkur - Mars je konstelace pohotová a komunikační, a ne dosti na tom, navíc konfliktní a bojovná. Odvážná, troufalá, vzrušená, explozivní, hádavá. Avšak nikoliv průrazná, útočná a dravá, spíše defenzivní, rigidní, setrvávající na svém stanovisku, ve své pravdě! Oba dva lpí na svých pozicích, neustupují a jsou naprosto přesvědčeni o oprávněnosti svého smýšlení a počínání.
Konflikt předznamenaný touto konstelací se odehrál v rovině verbální, mentální, názorové, myšlenkové, argumentační. Došli jsme ke zdi a protože cesta nevedla dál, nabízelo se jediné řešení: začít tlouct hlavou o cihly ve snaze ... ve snaze o co? Asi udělat aspoň NĚCO! Hm. Patová situace. Historické kořeny versus vize budoucnosti. Zavazující tradice versus svobodná volba. Úzkostný strach versus pohrdavý výsměch. Tichá přeměna versus veřejná destrukce. Soukromé tajnůstkaření versus otevřený odboj. Opatrné manévry versus deklarace nezávislosti. A z toho všeho pramenící pocit diskomfortu ...
Bylo to vydatné, tvrdé a nikam nevedoucí střetnutí. Do sebe zaklesnuté čelisti, tuhé a nepohnuté. A dnes ráno. Problém přetrvává, nebyl vyřešen, rozseknut, nezmizel, a přesto ... už je to prostě jedno. A je to vlastně úsměvné, neřku-li směšné. Z dvou tvrdých betonových kvádrů se staly dva kusy želatiny, z dvou zkřížených klacků dvě křížící se rozvařené špagety. Oba aktéři, Mars i Merkur, se přesunuli do nového prostoru, do prostoru znamení proměnlivých. A řešení, k němuž máme v tomto rozestavení dojít, nenajdeme vyhlášením vítěze. Řešení je v povolení tenze, v ustoupení z ohniska konfliktu, v pochopení kontextu, v nahlédnutí situace v rámci nekonečnosti a bezbřehého moře možností. Někdo roztáhl oponu a my se už nedíváme na střed úzkým průzorem, vidíme celek. Z konfliktu se stává diskuse, z obrany pozic vysvětlení, z odmítání pochopení, ze zákopové války snaha po společný postup vpřed. Všechno je jen vývojovou fází. Nebojujeme o život, ale rosteme, a proto přijímáme nové informace a poznatky, i když se nám zdánlivě nehodí do krámu - časem budou. Nejde o to ubránit se změně, ale přijmout ji a přizpůsobit se tak, abychom maximalizovali přínos - a potenciál růstu a transformace je obrovský: nastupující konstelace zítra naváže Slunce sextilem k Plutu (přesně), naše životadárná hvězda naběhne do osy lunárních uzlů, tam dojde k novoluní (a de facto i k zatmění) pod vlivem Saturnu a Jupitera, plus ti dva dnešní přeběhlíci ve svém novém poli působnosti, ... prostě je toho spousta a doufám, že najdeme čas si o tom splknout ;)
Poslední stupně bývají ošidné: jako by se v nich nakumulovala všechna zbylá energie daného znamení a ještě na poslední chvíli to chtěla dorazit. Urvat, co se dá, co jsme nestihli. Zatímco Štír tančí své krouživé tanečky, třese chvostem, odvádí pozornost a číhá na příhodný okamžik k nečekanému útoku, Vodnář nastupuje do boje otevřeně, frontálně, s dynamitem v ruce a chladným, pohrdavým úsměvem na tváři. Ale oba dva vlastně chtějí říct jediné: "Tak dobře, musím odejít, ale než půjdu, ještě vám ukážu, jakej jsem frajer!"
Štír i Vodnář jsou znamení pevná. Jejich poslední výkřik před odchodem ze scény bude sice odlišný provedením, ale vlastně podobný obsahem sdělení. Sdělení. Totiž! Kvadrát Merkur - Mars je konstelace pohotová a komunikační, a ne dosti na tom, navíc konfliktní a bojovná. Odvážná, troufalá, vzrušená, explozivní, hádavá. Avšak nikoliv průrazná, útočná a dravá, spíše defenzivní, rigidní, setrvávající na svém stanovisku, ve své pravdě! Oba dva lpí na svých pozicích, neustupují a jsou naprosto přesvědčeni o oprávněnosti svého smýšlení a počínání.
Konflikt předznamenaný touto konstelací se odehrál v rovině verbální, mentální, názorové, myšlenkové, argumentační. Došli jsme ke zdi a protože cesta nevedla dál, nabízelo se jediné řešení: začít tlouct hlavou o cihly ve snaze ... ve snaze o co? Asi udělat aspoň NĚCO! Hm. Patová situace. Historické kořeny versus vize budoucnosti. Zavazující tradice versus svobodná volba. Úzkostný strach versus pohrdavý výsměch. Tichá přeměna versus veřejná destrukce. Soukromé tajnůstkaření versus otevřený odboj. Opatrné manévry versus deklarace nezávislosti. A z toho všeho pramenící pocit diskomfortu ...
Bylo to vydatné, tvrdé a nikam nevedoucí střetnutí. Do sebe zaklesnuté čelisti, tuhé a nepohnuté. A dnes ráno. Problém přetrvává, nebyl vyřešen, rozseknut, nezmizel, a přesto ... už je to prostě jedno. A je to vlastně úsměvné, neřku-li směšné. Z dvou tvrdých betonových kvádrů se staly dva kusy želatiny, z dvou zkřížených klacků dvě křížící se rozvařené špagety. Oba aktéři, Mars i Merkur, se přesunuli do nového prostoru, do prostoru znamení proměnlivých. A řešení, k němuž máme v tomto rozestavení dojít, nenajdeme vyhlášením vítěze. Řešení je v povolení tenze, v ustoupení z ohniska konfliktu, v pochopení kontextu, v nahlédnutí situace v rámci nekonečnosti a bezbřehého moře možností. Někdo roztáhl oponu a my se už nedíváme na střed úzkým průzorem, vidíme celek. Z konfliktu se stává diskuse, z obrany pozic vysvětlení, z odmítání pochopení, ze zákopové války snaha po společný postup vpřed. Všechno je jen vývojovou fází. Nebojujeme o život, ale rosteme, a proto přijímáme nové informace a poznatky, i když se nám zdánlivě nehodí do krámu - časem budou. Nejde o to ubránit se změně, ale přijmout ji a přizpůsobit se tak, abychom maximalizovali přínos - a potenciál růstu a transformace je obrovský: nastupující konstelace zítra naváže Slunce sextilem k Plutu (přesně), naše životadárná hvězda naběhne do osy lunárních uzlů, tam dojde k novoluní (a de facto i k zatmění) pod vlivem Saturnu a Jupitera, plus ti dva dnešní přeběhlíci ve svém novém poli působnosti, ... prostě je toho spousta a doufám, že najdeme čas si o tom splknout ;)
RSS Feed
